Dikšu
Dikšu lea rahpat oktii gorrojuvvon dahje oktii savvon cinnebaksamiid nissonolbmuin geat leat birasčuohpahuvvon. Jus don vuorddát riegádahttet, lea dábálaččat buoremus ovdamunni rahpat áhpehisvuođas, áinnas buori áiggis ovdal riegádahttima.
Dálkun dahkko vuoi olggut vuolledábit šaddet nu seamma ládje ja dábálaččat go galget leat. Birasčuohpahuvvon (gitta gorrojuvvon) nissonolbmuin leat stuora givssit mánodávddaid áigge, cissadettiin ja anašeame oktavuođas.
Mii ávžžuhit nissonolbmuid geat leat birasčuohpahuvvon váldit oktavuođa dahje čujuhuvvot iskkadeapmái oaidnit lea go dárbu čuohpahussii, ovdal áhpehisvuođa, áhpehisvuođas, dahje riegádahttima vuolde. Riegádahttima goziheapmi ja riegádahttin sáhttá leat váttis nissonolbmuin geat leat birasčuohpahuvvon. Dat buoremus lea rahpat cinnebaksamiid arvat ovdal riegádahttima. Cinnebaksamat eai gorrojuvvo šat oktii maŋŋel riegádahttima go vuos leat rahppojuvvon.
Jus don leat birasčuohpahuvvon sáhtát don iežat dearvvašvuođabuohccedivššára, fástadoaktára dahje čalbmeeatni čujuhit min poliklinihkkii. Don sáhtát ieš maid riŋget, it dárbbaš čujuhusa.
Ii adno makkárge fysalaš ráhkkaneapmi. Fertet ovdagihtii addit dieđu jus dárbbašat dulkka.
Gynekologa ovttas čalbmeetniin/buohccedivššáriin čađaha čuohpahusa. Dábálaččat oaččut don jámiheami juste dakko gokko galgá rahppojuvvot. Maŋŋel go lea jámihuvvon de it dovdda bákčasiid čuohpahusa vuolde.
Dat giddejuvvon sadji rahppo niibbážiin (skalpell) dahje skárriiguin/skieraiguin. Hávveravda gurrojuvvo goappašat/guktot bealde vuoi ii savvo šat gitta. Don oaččut jámiheami juste dakko gokko galgá čuohpahuvvot, ja čuohpahus ii galgga bávččastit. Muhto eatnašat dovdet bákčasiid 2-3 beaivvi maŋŋel čuohpahusa. Dat dálkojuvvo bávččasláivuhan dálkasiiguin. Bákčasat unnot veahážiid veahážiid mielde.
Don sáhtát vuolgit ruoktot dasttá maŋŋel čuohpahusa ja joatkit dábálaš doaimmaid.
Mii ávžžuhit ahte it básat vulobealde dan vuosttaš beaivvi, dušše sihko várrogasaid goike báhpiriin maŋŋel go leat hivssehis leamaš.
Nuppi beaivvi rájes sáhtát doidit ráinnas loika čáziin riššus maŋŋel go leat hivssegis leamaš. Ále ane sáibbu daid álgo beivviid.
Muhttimat dárbbašit buohccedieđáhusa, vuolgá das makkár bargu dus lea. Don oaččut buohccedieđáhusa doaktáris gii čađaha čuohpahusa.
Eatnasat dovdet bákčasiid go jámiheapmi heaitá doaibmamin. Dat lea áibbas dábálaš. Don oaččut reseapta bávččasláivuthan dálkasiidda, ja mii ávžžuhit váldit daid nu jođánit go vejolaš maŋŋel čuohpahusa. Čuovo geavahančujuhusa páhkas.
Muhtin nissoolbmuide sáhttá cissan dovdot eará ládje. Cissa sáhttá boahtit jođáneappot go dan maid leat hárjánan, ja dat lea dábálaš.
Don it sáhte anašit ovdal 4 – 6 guhtta vahkku maŋŋel čuohpahusa. Hávvi ferte beassat savvot. Anašeapmi ovdal dan áiggi vásihuvvo bávččasin, ja sáhttá maid stuorát várra oažžut infekšuvnna.
Sákkaldagat gahččet ieža eret 2 – 3 vahku maŋŋel čuohpahusa.
Dat lea unnán várra oažžut infekšuvnna hávvái. Jus lassánit bákčasat vulobealde ja/dahje oaččut febera daid álgo beivviid maŋŋel čuohpahusa, galggat váldit oktavuođa buohcceviesuin.