Dikšu

Varrabuncci ovdal dahje áhpehisvuođas

Lea deaŧalaš dutnje gii leat áhpeheapme dovdat varrabuncci dávdamearkkaid. Leage áicil jus buođggas leat ovttabealat bákčasat, earenoamážiid gurut bealde, jus juolgi bohtana ja bávččasta ja jus šaddá fáhkka lossat vuoigŋat. Dákkár dávdamearkkaiguin berre jođánit doavtteriskkadeapmái.

Áhpehisvuohta lasiha 5-10 geardde riska oažžut varrabuncci. Dat guoská varrabuncci varrasuonain mat dolvot vara rupmašis ruovttuluotta váibmui. Dábáleamos lea ahte julggiide boahtá varrabuncci (dyp vene trombose) dahje geahppáide (lungeemboli). Riska leat stuorát olles áhpehisvuođas, muhto maid stuorámus riska lea dan 6 vuosttaš vahkku maŋŋel riegádahttima.

Varrabuncci badjeváhkás dahje buođggas

Áhpehemiin lea dávjá varrabuncci bajábealde čippiid dahje buođgás ja dávjá gurut bealde (80v-90 %). Earáin geat eai leat áhpeheamit lea varrabuncci dávjá vulobealde čippiid.

Dávdamearkkat leat dávjá bákčasat buođggas, muhto sáhttet maid leat bákčasat nuppebealde vuollin čoavjjis dahje čielggis. Dađi mielde bohtana juolgi. Dávdameroštallan dávjá duođaštuvvo ultrajienain juolggis ja buođggas.

Jus dus lea leamaš varrabuncci vaikko it lean áhpeheapme dahje ovdal go leat leamaš áhpeheapme ávžžohuvvo ahte oaččut varranjárbudan dálkasa dálkkasnálu čađa (LMVH) olles áhpehisvuođa áiggi ja gitta 6 vahkku maŋŋel riegádahttima eastadan dihte ođđa varrabuncci. Dat ii leat várálaš ohkái go dálkkas ii mana vuossamáddaga čađa.

Varrabuncci čeabehis dahje oaivvis

Varrabuncci sáhttá maid šaddat eará sadjái, ovdamearkka dihte čeabehii. Dat lea dávjá danin go lea beare haga stimulerejuvvon prøverørsdikšuma oktavuođas.

venøs varrabuncci oaivvis (sinus vene trombose) dálkkoduvvo seamma ládje go varrabuncci juolggis dahje geahppáin varranjárbudan dálkasiin mii biddjo dálkkasnálo čađa. Das leat buorit bohtosat.
Arteriell varrabuncci oaivvis (vuoiŋŋaščaskkástat) lea hui hárve ja dálkkoduvvo seamma ládje go sii geat eai leat áhpeheamit.

Ovdal

Muhtomin luovvana varrabuncci varrasuonain ja bisána geahppáide, lungeemboli. Dat sáhttá leat heaggaváralaš jus it oaččo dálkkodeami. Dávdamearkkat leat: lossa vuoiŋŋahat, jođánis vuoigŋan, alla pulsa ja raddebákčasat. Dávdameroštallan biddjo maŋŋel CT-iskkadeami mas earenoamážiid gehččet geahppáid. Iskkadeapmi ii leat várálaš ohkái.

Vuolde

Sihke fáhkka varrabuncci juolggis ja geahppáin dálkkoduvvo varranjárbudan dálkasiiguin. Dálkkas addá buori ja sihkkaris dálkkodeame dutnje ja dat ii mana mánnái go ii mana vuossamáddaga čađa. Dat ii lasit áhpehisvuođa váttuid ja don sáhtát dábálaččat riegádahttit dábálaš vuogi mielde. Lea dušše veaháš stuorat riska eambbo vardit riegádahttima vuolde ja maŋŋel riegádahttima. Dasa leat riegádahttinveahkit ráhkkanan ja sis leat vejolaš doaimmat gárvát.

Varránjárbudandálkkas sáhttá hehttet du oažžumis epidurala jámiheame riegádahttima vuolde. Vuolgá das goas maŋemuš ožžot varránjárbudandálkasa. Dábálaččat sáhttá epiduraldálkasa oažžut 24 diimmu maŋŋel go lea dálkkodandosa ožžon ja 10-12 diimmu maŋŋel eastadandosa.

Maŋŋel

Maŋŋel go mánná lea riegádan addo vuosttaš dosa varránjárbudandálkkas (lav molekylært heparin) sullii 6 diimmu maŋŋel riegádeami. Jus ollu vardá sáhttá veaháš maŋidit. Don joatkát varránjárbudandálkasiiguin 6 vahkku maŋŋel riegádeami.

Dat lea hui deaŧalaš ahte válddát varranjárbudandálkasiid dan 6 vahkku, danin go váruhus lassána oažžut fas varrabuncci. Dat ii leat várálaš njamahit vaikko válddát dálkasiid.

Varrabuncci ovdal dahje áhpehisvuođas

Varrabuncci badjeváhkás dahje buođggas

Varrabuncci čeabehis dahje oaivvis

Ovdal

Ovdal Čájet eambbo

Vuolde

Vuolde Čájet eambbo

Maŋŋel

Maŋŋel Čájet eambbo