Riegádahttinárppaid eastadeapmi

Go boađát riegádahttinossodahkii riegádahttit de jorttamora/doavttir muitala dutnje dehálaš eavttuid birra mat galget leat sajis vai sáhtát njozet riegádahttit máná oaivvi, ja mo mii sáhttit buoremus lági mielde doarjut perineuma (ráigegaskka).

Mo čađahuvvo dikšun?

Jorttamora/doavttir háliida ovddalgihtii gulahallat duinna dán birra ja ovttasbargat duinna bures ja čielgasit riegádahttima loahpageahčen. Go riegádahtát,  ja go dat maŋemus ávttat leat, de lea ovdamunni ahte leat veallat nu ahte doavttir dahje jorttamora sáhttá oaidnit du perineuma vai beassá doarjut perineuma.  De sáhttet stivret man jođánit máná oaivi riegáda ja várrogasat oažžut máná olggos.

Jus háliidat čuožžut riegádahttit, de mii eat  soaba doarjut ráigegaskka. Jorttamora ferte juogo čuožžut du luhtte dahje čuožžut du ovddabealde vai beassá nu lahka du nu ahte soahpá gieđaiguin veahkehit. 

Dán maŋemus dásis leat dábálaččat guokte jorttamora  geat veahkehit du buoremus lági mielde.   Vaikko riegádahttin manná njoazebut go doarju, de sáhttá goitge árpašuvvat.

Go lea operatiiva riegádahttin (vakuuma dahje doaŋggat) ja muhtun spontána riegádahttimiid oktavuođas, de sáhttit árvvoštallat lea go buorre mánnái jus bidjá episiotomi/čuohpastaga. Čuohpastat sáhttá dagahit ahte riegádeapmi manná veaháš jođáneappot mii lea buorre mánnái, ja muhtun dáhpáhusain maid unnidit deattu ráigegaskka, ja nu unnidit várra árpašuvvot bahtaráigedeahki guvlui.

Dán dásis riegádahttimis lea vaginanjálmmi birra árástuvvon, muhto don oaččut dakko jámihandálkasa ovdal go mii čuohppat ja vel eambbo jus lea dárbu goarrut maŋŋel riegádahttima.

Bávččaga go?

Loahpas riegádahttima, dan dásis go oaivi boahtá olggos, lea álo bávččas ja unohas.  Dat go mii veaháš goazadit man jođánit oaivi riegáda ja doarjut perinuma/ráigegaskka, soaitá dagahit ahte riegádahttináigi lea moadde minuhta guhkit.

Ovdal go čuohppat ja álohii ovdal go goarrut oaččut don dakko jámihandálkasa, juogo dálkkasnáluin dahje sprayain.  

Jus šaddet ”dábálaš” árppat, de oaččut jámihandálkasa dakko ovdal go jorttamora goarru daid dakka maŋŋel riegádahttima riegádahttinstobus. Jus leat stuorát árppat de sirdojuvvot operašuvdnaossodahkii, gos oaččut narkosa dahje lasi epiduráladálkasa ovdal go goarrut árppaid.

Man guhká dat bistá?

Dat áigi go mii aktiivvalaččat doarjut perinuma/ráigegaskka ja veahkehit oaivvi ja rupmaša ovddas bistá sullii 10-15 minuhta.

"Dábálaš” ovttageardánis árppat dárkkistuvvojit iežas doaktára dahje jorttamovra luhtte 6-vahkkosaš dárkkisteamis. Duođalaš árppaid čuovvola spesialistadearvvašvuođabálvalus. Čuovvulanplána šiehtaduvvo go olggosčálihuvvo.