Buot áhpeheamit ožžot fálaldaga termindárkkisteapmái riegádahttinossodagas gos galget riegádahttit go leat sullii 4 beaivvi badjel riegádahttin dáhtona mii lea ultrajienain biddjon. Dalle ii leat áhpehisvuohta badjeláiggi.
Badjeláiggeáhpehisvuohta lea go lea gollan eambbo go 42 vahkku (>294 beaivvi), dahje 11 beaivvi badjel termindáhtona mii lea biddjon ultrajienain.
Termindárkkisteapmi biddjo vuosttaš árgabeaivái mii lea vejolaš sihke riegádahttijeaddjái ja buohccevissui.
Loaktindárkkisteapmi lea viiddiduvvon áhpehisvuođadárkkisteapmi. Muitte váldit mielde "Dearvvašvuođakoartta áhpehis nissoniidda" ja eará báhpáriid maid leat ožžon jorttamoras/doaktáris. Dát lea dehálaš vai mii oažžut oppalašgova das mo du áhpehisvuohta lea leamaš. Iskkadeamit maid mii čađahit čállojuvvojit du dearvvašvuođakortii.
Lassin dábálaš iskkademiide mat čađahuvvojit áhpehisvuođadárkkisteamis, čađahit mii čuovvovaš iskkademiid:
Ultrajietnaiskkadeapmi geahččat ogi sturrodaga, ogi lihkastagaid ja man olu váhpi lea.
Vuohki mii válljejuvvo álggahit du riegádahttima lea iskkademiid bohtosiid vuođul.
Divššu áigge
Iešguđetlágan vuogit álggahit riegádahttima
Áhpehisvuođa áigge lea mánágoahtečotta čavga ja máŋga sentimehtera guhku. Go lahkonat riegádahttima, de oatnu mánágoahtečotta ja lea dimis ja dat álgá de rahpasit.
Leat iešguđetlágan vuogit mo álggahit riegádahttima. Makkár vuohki lea buoremus dutnje, dan mearrida du doavttir dahje jorttamora. Mánágoađi láddanáigi mearrida makkár álggahanvuohki geavahuvvo. Doavttir ja jorttamora árvvoštallaba man muddui lea mánágoahti láddan (Bishop-score) sihke ovdal ja riegádahttima álggaheamis čielggadit ovdáneami.
Govus čájeha láttakeahtes mánágoahtečoddaga. Mánágoahtečotta lea čavga, guhkki ja giddejuvvon. Dát lea dábálaš ovdal go riegádahttin álgá.Govus čájeha láddan mánágoahtečoddaga gos ogi oaivi [SJ35.1]deaddá mánágoahtečoddaga guvlui mii lea lihkadeame ja álgán rahpasit.
Jus mánágoahti lea láttakeahtes, de lea vuosttaš doaibmabidju láddadit dan. Go mánágoahtečotta lea láddan, de válljet doaibmabidjun ávttaid álggahit.
Balloŋŋakatehter lea seakka gummerevre mas lea balloŋŋa geažis.
Mii dáhpáhuvvá divššu áigge?
Doavttir jođiha katehtera mánágoahtái vagina čađa ja mánágoahtečoddagii. Don fertet veallát ja bidjat julggiidat juolgedoalaniid nala dan botta go katehter biddjojuvvo sisa. Go katehter lea sajis, de balloŋŋa (at) devdojuvvojit steriila sáltečáziin nu ahte dat viiddiduvvojit ja deaddá mánágoahtečoddaga vuostá. Dát ii hehtte dábálaš doaimmaid nugo lihkadeami, riššuma ja hivssetmannama. Lea dábálaš ahte boahtá golggus seaguhuvvon čielga varain maŋŋel go katehter lea biddjon sisa.
Oanehisáigge maŋŋel go katehter lea biddjon sisa, de sáhtát vásihit láddanávttaid mánágoađis. (mánnodávdalágan bákčasat). Dát bákčasat rievddadit intensitehtas ja man garrasit ja leat dábálaččat gaskaboddosaččat. Muhtun olbmuin dát ovdánit ávttaide ja mielddisbuktet riegádahttima.
Eatnašat sáhttet vuolgit ruoktot maŋŋel go katehter lea biddjon sisa. Go vuolggát, de oaččut áiggi goas ja gosa boađát viidáset divššu várás. Jus dus dahje ogis leat dilálašvuođat mat gáibidit lassi čuovvoleami, de doavttir árvvoštallá buohccevissui sisačáliheami.
Katehtera bistá sajis gitta nuppi iđida rádjái. Don galggat váldit oktavuođa ossodagain jus katehter gahččá eret, čáhci manná, álggát vardit, dus lea feber, jus leat unnit ogi lihkadeamit go dábálaččat, dahje jus dus leat eará fuolat.
Dán dikšuma ulbmil lea láddadit mánágoahtečoddaga ja stimuleret ávttaid oažžumis. Prostaglandiidna buvttaduvvo syntehtalaččat ja geavahuvvo dan effeavtta ollašuhttimii. Dat addojuvvo vagitoriija/ kapsela hámis mii biddjojuvvo vaginai dahje dan sáhttá addit tableahttan maid njielat.
Mii dáhpáhuvvá divššu vuolde?
Dán dikšuma áigge don leat buohcceviesus dahje dutnje fállojuvvo orrut ruovttus. Jus čađahat dikšuma ruovttus, de oaččut tableahtaid dahje kapseliid ja dárkilis dieđuid das mo daid galggat váldit ja goas fas váldit oktavuođa buohcciviesuin.
Ovdal go dikšun álgá, de árvvoštallá doavttir/jorttamora man olu lea mánágoahtečotta láddan.
Váldojuvvo CTG-govva mii govvida máná váibmočoahkkima ja mánágoahtečoddaga ovdal go dikšun álgá.
Foto: Haukeland universitetssjukehus
Go prostaglandiidna addojuvvo kapseliin vaginai, de bidjá doavttir dahje jorttamora dan čiekŋalit cinnái. Don oaččut ođđa kapsela juohke 4.–6. diimmu dassážii go dus bohtet ávttat dahje čázi sáhttá váldit, eanemusat 8 kapsela.
Jus dus leat dakkár ávttat/čavgánaddamat, de árvvoštallojuvvo man garrasat dat leat ja man dávjá bohtet. Jus dát ávttat eai raba mánnágoahtečoddaga, de lea goitge dáin ávttain ávki mánágoahtečoddaga láddama dáfus.
Bávččasgeahpedeapmi ovdal aktiiva riegádahttima
Balloŋŋakatehterat ja prostaglandiinnat sáhttet dagahit mánnodávdda bákčasiid ja láddadanávttaid. Láddadanávttat leat dávjá jeavddaheapmin, sihke man garrasat leat ja man dávjá bohtet. Dat sáhttet muhtun áiggiid leat bákčasat ja don sáhtát vásihit váibbasvuođa. Gávdnojit muhtun doaibmabijut mat sáhttet geahpidit. Dát sáhttet leat earret eará liegga čáhcebohcci dahje liegga dušša, guoimmi ruvven, fokuseret vuoigŋama ja vuoiŋŋastanteknihkaide. Paracetamol dahje garraset dálkkas sáhttá leat heivvolaš ovttasráđiin jortamorain/doaktáriin. Go bargá diđolaččat hálddašit láddanávttaid dán áigodagas, de sáhttá dat leat buorre ráhkkananvuohki riegádahttimii.
Go mánágoahtečotta lea álgán rahpasit, de jortamora dahje doavttir čugge ráiggi váhpesehkkii plastihkkafakkiin vagina čađa – amniotomiija. Dat ii leat bávččas dutnje dahje ohkái. Dalle manná čáhci mii bidjá ávttaid johtui.
Jus ávttat eai šatta garraseabbon ja jeavddalaččat 2–3 diimmu siste maŋŋel go čáhci lea váldon, de biddjojuvvo johtui ávttastimuleren goaikkanasat Oxytocin. Dát váikkuha ahte mánágoahti čavgagoahtá ja ávttat álget.
Mii dáhpáhuvvá divššu vuolde?
Jorttamora bidjá suotnarevrre varrasutnii du gieđas. Suotnarevre lea asehis plastihkkarevre mii galgá orrut varrasuonas, ja dálkkas addojuvvo dan bokte. Revre giddejuvvo nannosit loastariin, ja sáhtát geavahit gieđa nugo dábálaččat riegádahttima áigge.
Dálkkasmearri árvvoštallojuvvo ja heivehuvvo čađaáigge. Go riegádahttin álggahuvvo goaikkanasaiguin, de bidjet du gitta CTG-mašiidnii mii registrere ogi váibmocoahkkima ja ávttaid.
Muhtomin eai álgge ávttat vaikko oaččut goaikkanasaid. Dus sáhttet leat bákčasat mat eai dette raba mánágoahtečoddaga dahje riegádahttinproseassa ii ovdan. Dalle sáhttá leat heivvolaš váldit bottu ovdal go fas álggahit álggahandoaimmaid. Vásáhusat čájehit ahte dákkár bisáneapmi lea ávkkálaš, ja ahte riegádahttin sáhttá álgit go dikšu fas álggáhuvvo.
Maŋŋel
Sáhttá mannat máŋga beaivvi dan rájes go indukšuvdna álggahuvvá dassážii go riegádahttin álgá, muhto go ávttat ja riegádahttin leat álgán, de dat dábálaččat ovdána álkit. Soaitá dovdat ahte dus lea leamaš guhkes riegádahttin go lea johtui biddjon.
Jus ii doaimma riegádahttima álggahandoaibma oažžut lunddolaš riegádahttima johtui dahje du ja/dahje du máná dilli gáibida jođánit riegádahttit, árvvoštallo riegádahttin keaisárčuohpahusain.
