Akutt sarkoidose (Löfgrens syndrom)

Dávdamearkkat

Lađasgiksi boahtá fáhkka ja addá bákčasiid, bohtaneami ja lađas stargatvuohta. Dábálaččat eai leat unohasvuođat máŋgga lađđásis oktanaga, muhto dávjjimus boahtá  goappaš juolge lađđasiidda. Go vuolši lea liikkis mii lea lađđasiid birra, de sáhttá dakko leat ruoksat ja bohtás viidát go ieš dan lađđasa lahka. Muhtimiidda sáhttá boahtit illáveaje dovdu, feber, dávdadovdu ja goike gosahat. Go oažžu goikegosahaga, dat muitala ahte lea vuolši geahppáid bohccis ja geahppáid njárččá birra.

Rávssát leat sáhppadat, dovdojit árástuvvon bávččas čuolmmat liiki siste, hui dávjá deahkis čippiid vuolábealde. 

Movt bidjo dávdameroštallan?

Dávdameroštallan biddjo klinihkalaš dávdamearkkaid vuođul: Lađasvuolši ja bohtanan, sáhpodan čuolmmat liikkis.Røntgeniskan, ja maiddai CT-iskan geahppáin ja geahppáid bohccis, sáhttet čájehit leat go rávssát bohtanan ja leago vuolši geahppáid njárččás. Varraiskosat sáhttet čájehit lea go vuolši mas lea alla njiedjan reakšuvdna ja alla CRP. 

Dávdamearkkaid sáhttá buoridit go atná dálkasa (NSAID) mii unnuda vuolšši. Dan dálkasa sáhttá dárbbustis mielde atnit. Jus leat dat dábálaš dávdamearkkat, nugo feber, garra lađasvuolššit ja jus unohasvuohta dovdo geahppáin, de sáhttá Prednisolon nammasaš dálkasiin addot dikšu. Kortisonadálkasa cirgalit lađđasiidda lea maid okta dikšunvuohki. 

Prognosa

Løfgrens syndroma lea ovtta lágan sarkoidose, mii jávká ieš measta buohkain geat ožžot dan dávdda. Eatnasiin bistá fáhkka sarkoidose máŋgga vahkkus gitta máŋgga mánnui. Dálkasiin sáhttá bákčasiid geahppudit. Ii leat dábálaš ahte dávda boahtá nuppes.  

Čuovvoleapmi dáhkko fástadoaktára (dahje revmatologa) luhtte dassá go dávdamearkkat leat jávkan. Jus geahppáin ain lea dat dávda, de lea čuovvoleapmi geahpesdoaktáris.