Hei, du må oppdatere nettleseren din for å kunne besøke oss.
Ansvarlig foretak:Finnmarkssykehuset
Dávdameroštallan
Asperger syndroma rávisolbmuin
Asperger syndroma ("asperger") lea autismaviidodat muosehuhttin.
Dát dilli lea árbbálaš ja dasa lea neurobiologalaš sivva. Lea čájehuvvon ahte árra veahkki ja čuovvoleapmi lea dehálaš gieđahallat váttisvuođaid mat čatnasit dán dillái.
Dábáleamos váttisvuohta go lea Asberger syndroma lea ahte ražat sosiálalaččat. Erenoamažit go dilli gáibida jođanis árvvoštallamiid, nu go ipmridit ja dulkot earáid dovdduid, jurdagiid ja áigumušaid. Mimihka, gorutgiella ja jietnageavaheapmi sáhttet maid dulkojuvvot boastut. Dát guoska maid gielalaš ovdanbuktiimii nu go govahahtti ságastallan ja ironiija. Gulahallanváttisvuohta lea maid dábálaš.
Earuhit das mii lea dehálaš ja ii-dehálaš ja oaidnit obbalašvuođa áššiin dan sadjái go oaidnit smávva detáljjaid sáhttá leat hástalus. Váttisvuođat sáhttet rievddadit ja dus eai soaitte visot dát hástalusat. Danin gohčoduvvo dát dilli “viidodat”.
Go galgá oažžut dikšofálaldaga spesialistadearvvašvuođabálvalusas dárbbahat čujuhusa. Dávjjimusat lea fástadoavttir gii čujuha čielggadeapmái ja dikšumii, muhto eará dearvvašvuođabargit sáhttet maid čujuhit. Čujuhusa ja vuoruheami vuođul «Rávesolbmuid psyhkalaš dearvvašvuođasuddjen», mii áigut árvvoštallat lea go dus vuoigatvuohta oažžut divššu spesialistadearvvašvuođabálvalusas.
Go čujuhuvvo spesialistadearvvašvuođabálvalussii, de berrejit čuovvovaš dieđut leat mielde:
somáhtalaš ja psykiátralaš dilálašvuohta status
ovdalaš psyhkalaš ja somáhtalaš dearvvašvuohta
Mo dovddat iežat oppalaš ovdáneamis ja doaibmamis
sosiála ja bearaš dilálašvuođat
oassálastin skuvllas, barggus ja sosiálalaš doaimmain ja astoáiggedoaimmain
fásta dálkasat
árbe dilálašvuođat mat sáhttet leat dehálaččat
gárrenmirkogeavaheapmi
Guoskevaš epikriissat, ja guovddáš čielggadeamit skuvllas, PPT:s ja sullasaččain galget čuovvut čujuhusa mielde.
Čielggadeapmi
Vai galgá sáhttit addit buori dikšofálaldaga lea dehálaš čielggadit váttisvuođaid ja váttuid maidda ohcá veahki. Čielggadeapmi dahkko ságastallamiin ja iešguđetlágán kártenreaidduid geavahemiin. Du divššár galgá guldalit du oainnu ja du oainnut galget váldot duođas.
Jus lea dárbu čielggadit autismaviidodat diagnosas, de ferte árvvoštallan vuođđuduvvot vuđolaš čielggademiin. Don jerrojuvvot dálkkaslaš dilálašvuođaid birra, gulahallangálggaid birra, sosiálalaš ovttastallama birra ja doaibmama birra beaivválaš eallimis, ja mo ovdáneapmi lea leamaš bajásšattadettiin. Dávjá lea ávkkálaš doallat oktavuođa oapmahaččaiguin dahje eará lagas olbmuiguin.
Don sáhtát maid jerrojuvvot
jus dus leat psykalaš váttut, ja jos lea nu, man guhka bistan, man garas ja man olu, ja makkár dilálašvuođain dat čuožžilit
vejolaš oktavuođat gaskal diekkár váttisvuođaid ja dáhpáhusain bajásšattadettiin ja dálá eallindilálašvuođas
ovddeš psykalaš váttut ja dálkkodeapmi
dálkkasgeavaheapmi
gárrenmirkkuid geavaheapmi
rumašlaš lihkadeapmi
dássi priváhtaeallimis, oahput dahje bargu
persovnnalaš resurssat ja vejolašvuohta oažžut doarjaga earáin
Dikšu
Dikšu
Buorre oktavuohta divššohasain lea dehálaš vai oažžu nu buori vuoittu go vejolaš. Ovttas soabadehpet dálkkodeami ulbmila. Don galggat oažžut dieđuid dan birra mii autismaplakáhtta lea ja mot dikšu galgá veahkehit váttuid ja váttisvuođaid ovddas maidda leat ohcan veahki. Galggat dovdat iežat dieđihuvvon ja ahte leat fárus olles dikšumis. Sáhtát áinnas iežat oapmahaččaid váldit mielde nu ahte ožžot dieđuid ja leat resursan divššus.
Dikšunplána
Mii ráhkadit áinnas dikšunplána ovttas mii lea erenomažit dutnje heivehuvvon. Plána sistisdoalla hálddašanstrategiijaid mii mearkkaša mot don sáhtát láhttet hástaleaddji dilálašvuođain ja mo dieđihit hástalusaidat earáide, go čuožžila dárbu, ja mo earát sáhttet veahkehit. Plánas maid sáhttá leat doaibmabijuit ja heiveheamit árgabeaivvis, skuvllas ja bargoeallimis. Obbalaččat lea buorre jus du lagamusat leat mielde ráhkadeame dikšunplána.
Dutnje fállojuvvo individuálalaš ságastallan, dahje searvat jovkui, mas guovdilastin lea eallit dáinna diagnosain. Jus lea sávahahtti, de fállojuvvo bagadeapmi lagasolbmuide ja skuvlii, bargoaddái, NAV:i dahje earáide. NAV lea ráhkadan gihppaga "Bargoohccit Asperger syndromain", mas leat máŋga konkrehta evttohusa doaibmabijuide.
Jus dus leat psyhkalaš váttut, ovdamearkka dihte lossamiella,ballu dahje oađđinváttisvuođat, de lea dehálaš ahte oaččut buori ja heivehuvvon veahki.
Lea ráhkaduvvon bargogirji olbmuide geain lea Asperger syndrome mii sáhttá leat ávkkálaš dutnje ja oapmahaččaide, muhto maid dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusa bargiide geaiguin ovttasbarggat.
Individuála plána
Olbmot geain lea Asperger-syndroma dárbbašit dávjá máŋggabealat bálvalusaid. Dáppe sáhtát oažžut veahki ráhkadit oktagaslaš plána. Dat sisttisdoallá doaimmaid ja bálvalusaid maid don pasieantan dárbbašat iešguđet ásahusain, dagaldumiid ja áigemuttuid árvvoštallamii, gii lea ovddasvástideaddji iešguđet fálaldagain ja gii galgá leat du koordináhtor. Eanet dieđuid individuálalaš plána ja koordináhtora birra gávnnat dáppe: Individuálalaš plána - helsenorge.no
Fálaldat oapmahaččaide
Oapmahaččat sáhttet dárbbašit dieđuid ja doarjaga. Ságastallamat ráves oapmahaččaiguin, ovttas duinna, sáhttet leat dehálaš oassin du dikšofálaldagas. Seamma guoská ságastallamii máná dilálašvuođa ja dárbbuid birra, jus dus leat mánát.
Čuovvoleapmi
Go spesialistadearvvašvuođabálvalusas leat čađahan guorahallama ja divššu, de sáhtát oažžut ávkki fástadoaktára ja vuođđodearvvašvuođabálvalusa eará dearvvašvuođabargiid čuovvoleamis. Ávkkálaš reaidu dás, ovdamearkka dihte jus dus lea lossa dilli, ballu dahje oađđinváttisvuođat, lea plána mo eastadit fas čuožžileami, mas leat čuoggát konkrehta áššiid birra maid sáhtát dahkat, mat leat vuođđuduvvon du vásáhusaide das mii veahkeha.
Muhtumat dárbbašit čuovvoleami gieldda psykalaš dearvvašvuođabargguin, ja ollugiidda šaddá áigeguovdil ovttasbargat NAV:n. Du guovllupsykiátralašguovddáža dikšu sáhttá leat veahkkin dán ovttasbarggus nu ahte buorebut ipmirda du resurssaid, váttisvuođaid ja dárbbuid.