Vuđolaš guorahallan lea eaktu buori dikšui mii dutnje lea heivehuvvon. Guorahallan dáhpáhuvvá dávjá ságastallamiin ja struktuvrralaš kártenreaidduid geavaheami bokte. Du iežat jurdagat ja oaivilat doaibmabijuid birra mat dutnje heivejit buoremusat dan dilis mas don leat galget deattuhuvvot. Du divššár galgá guldalit maid don logat ja du oainnut galget váldot duođas. Jus lea dárbu de čađahuvvo maid oktasaš ságastallan du bearrašiin ja vejolaš eará oapmahaččaiguin.
Čuovvovaš čuoggát leat guovddážis guorahallamis:
váttisvuođat oađđimiin ja jándorritmmain, ja fysalaš lihkadeami dássi
ovddeš ja dála somáhtalaš dávddat ja psyhkalaš gillámušat
psyhkalaš gillámušat bearrašis
Gárrenávnnasgeavaheapmi
Mánnávuohta- ja bajásšaddandilálašvuohta
Dála ja ovddeš negatiiva dáhpáhusat
Váttisvuođat priváhtaeallimis ja bargoeallimis
Persovnnalaš resurssat ja vejolašvuohta oažžut doarjaga earáin
leatgo dus mánát ja leatgo sis erenoamáš dárbbut dál maid berrešii vuhtiiváldit
Don oaččut maiddái jearaldagaid vejolaš ovddeš lossamielladáhpáhusaid birra, maniija dahje hypomaniija. Du iežat vásáhusat dakkár dáhpáhusain leat ávkkálaččat divššus, earret kártemis mat dagahedje váttisvuođaid ja mii dalle veahkehii. Biddjo stuora deaddu dasa mo don ieš vásihat gillámuša, ja lea maid sávahahtti oažžut dieđuid muhtun lagasolbmos dus. Go lea bipolára gillámuš de lea stuorát iešsorbmenriska. Du divššár boahtá danne jearrat dus leat go du jurdagat dahje leat go plánen sorbmet iežat dál, dahje leat go ovdal geahččalan sorbmet iežat.
Dan mielde makkár váttut dus leat ja man muddui dat čuhcet du beaivválaš eallima doaibmamii, galgá divššár sáhttit bidjat dutnje dávdameroštallama.
Jus dan háliidat, de lea dus maiddái vuoigatvuohta oažžut individuála plána koordineret bálvalusaid mat čađahuvvojit. Eanet dieđuid dan birra gávnnat helsenorge.no: Individuell plan - helsenorge.no
Dikšu
Dikšun dáhpáhuvvá dábálaččat poliklinihkalaččat guovllupsykiátralaš guovddážis gosa boađát jeavddalaččat diimmuide. Jus lea duođalaš lossamiella dáhpáhus dahje maniija, de sáhttá leat áigeguovdil sisačálihit psyhkalaš dearvvašvuođasuodjalusa jándorovttadahkii. Don sáhtát maid oažžut fállojuvvot ambulerejeaddji bálvalusaid, de oaččut pasieantan dárbbu mielde čuovvoleami iežat ruovttus ja lagasbirrasis. Makkár divššu don oaččut vuolgá das makkár málle bipolára gillámuš dus lea, guđe dásis don leat (lossamiella, maniija vai hypomaniija) ja man duođalaš dát dássi lea. Guokte deháleamos bipolára gillámuša dikšunmálle leat dálkkaslaš dikšun ja ságastallandikšun. Lea dábálaš ahte oapmahaččat leat mielde muhtun ságastallamiin. Muhtumat sáhttet maid vásihit ávkki elektrokonvulsiiva terapiijas (ECT).
Dábáleamos elemeanttat divššus leat:
Dieđut bipolára gillámušaid birra ja mo dan sáhttá ipmirdit ja birget dainna
fállat dálkasiid mat dássedit miellalági ja eastadit ođđa dáhpáhusaid
dieđut dálkasiid birra, sihke ovdamuniid ja vejolaš riskkaid ja liigeváikkuhusaid birra
jeavddalaš ságastallamat gos doai divššáriin ovttasráđiid čoavdibeahtti hástalusaid du árgabeaivvis
ságastallat ulbmillaččat dainna ulbmiliin guorahallat ja rievdadit ulbmilmeahttun jurddašanminstariid ja negatiiva dovdduid nugo balu, heahpu ja sivalašvuođadovddu
Ságastallat ovddeš dáhpáhusaid birra ja mo dat váikkuhit du dála váttisvuođaide
Ságastallat mo máhttit hálddašit árgabeaivválaš váttisvuođaid ja dilemmaid
Doaimmat barggu ja skuvlla ektui
Fysalaš lihkadeapmi ja eará doaimmat mot bajidit du birgendovddu
Doaimmat oađđinváttuid ja jándorritma stabiliserema ektui,
Ovttasválljen
Gávdnojit máŋggat vejolaš divššut dutnje geas lea bipolára gillámuš. Mii dutnje lea buoremus sáhttibehtet don ja dearvvašvuođabargit ovttas soahpat. Dat gohčoduvvo ovttasválljen. Dus lea vuoigatvuohta beassat leat mielde mearrideamen.
Ovttasválljen mearkkaša ahte don oaččut dieđuid iešguđet molssaeavttuid ovdamuniid ja heajos beliid birra. De sáhtát don ovttas dearvvašvuođabargiiguin vihkkedallat daid nubbi nuppi ektui, dan vuođul mii lea dehálaš dutnje.
Dá leat golbma gažaldaga maid sáhttá jearrat divššáris:
Makkár molssaeavttut leat mus?
Mat leat dáid molssaeavttuid vejolaš ovdamunit ja heajut bealit?
Man jáhkehahtti lea ahte dát ovdamunit ja heajut bealit gusket munnje.
Ulbmilin psykologalaš divssuin lea eastadit ahte oaččut ođđa buozalmasvuođadáhpáhusaid, geahpidit muosehuhtii dávdamearkkaid mat bohtet dáhpáhusaid gaskkas, nannet du doaibmadási ja hehttet gárrenmirkováttisvuođaid ja iešsorbmemiid. Máhttu bipolára gillámuša birra lea dehálaš vai oahpat buorebut birget dávddain, ja jođánit ohcat veahki jus dan dárbbašat.
Leat njeallje lágan psykologalaš divššu bipolára gillámušaide main leat olu oktasaš dovdomearkkat: Psykoedukašuvdna, interpersovnnalaš ja sosiála ritmaterapiija, kognitiiva meannodikšun ja bearašfokuserejuvvon dikšu.
Jándordikšu
Jándordikšu (sisačáliheapmi) sáhttá lea áigeguovdil go lea dárbu joatkevaš čuovvoleapmái. Jándordikšu lea dego poliklinihkalaš dikšu (dikšu nu ahte ii sisačálihuvvo), muhto dat lea eanet intensiiva, mas leat eanet ollislaš ja konsentrerejuvvon veahkkedoaibmabijut. Ulbmilin lea addit dutnje kontrolla dávdamearkkaid badjel nu jođánit go vejolaš.
Čuovvoleapmi
Čuovvoleapmi lea dan duohken man duođalaš gillámuš dus lea ja dat heivehuvvo du dárbbuid mielde. Muhtumat dárbbašit čuovvoleapmi spesialistadearvvašvuođabálvalusas, muhtumiidda váldá ges fástadoavttir badjelasas čuovvolanovddasvástádusa.
Lea dehálaš ahte válddát dálkasiid maid doavttir lea ávžžuhan dutnje, ealát nu dearvvašlaččat go vejolaš ja leat fysalaš doaimmas jeavddalaččat, oađát doarvái ja leat várrogas alkoholain ja eará gárrenmirkkuiguin. Leage áicil jus miellaláhki rievddada ja oza árrat veahki. Mađi árabut oaččut divššu ođđa maniija- dahje lossamielladásis, dađi álkit lea eastadit dávdda ovdáneames.
Du divššár primáradearvvašvuođabálvalusas sáhttá dárbbu mielde oažžut fágalaš bagadallama mis. Lea maid vejolaš digaštallat ođđa čujuheami jus dat lea áigeguovdil.