Hei, du må oppdatere nettleseren din for å kunne besøke oss.
Godkjent dato: 2023-05-02
Ansvarlig foretak: Diakonhjemmet sykehus
Diagnosa

Bipolára gillámuš

Bipolára gillámuša dovdomearka lea ahte psyhkalaš mokta ja doaibmadássi rievddadit garrasit. Bipolára gillámušaide gullet sihke lossamiella dáhpáhusat ja áigodagat go lea olu energiija ja stađuhisvuohta, maiddái gohčoduvvon maniija dahje hypermaniija.

Bipolar lidelse er en psykisk lidelse som gjør at humøret ditt og aktivitetsnivået ditt svinger mer enn hos andre mennesker.

Diehtu helsenorge.no

Dávdamearkkat

Bipolára gillámušat juhkkojuvvojit guovtti mállii:

Bipolára gillámuš málle 1 mearkkaša ahte vásihat lossamiella ja maniija dáhpáhusaid. Go lea Bipolára gillámuš málle 2 de vásiha lossamiela ja hypomaniija dáhpáhusaid, mii lea vehá láivádet hápmi maniijas.   Soapmásat vásihit maid áigodagaid go leat seahkálas dávdamearkkat, sihke lossamiella ja maniija. Lea dábálaš ahte vásiha guhkes áiggiid go lea dábálaš miellaláhki ja energiijadássi, dávjá badjel máŋggaid mánuid ja jagiid.

Lossamiella episodat

Lossamiella sáhttá váikkuhit dutnje máŋgga dáfus. Don sáhtát dovdat iežat guorosin ja šlundin. Muhtumat šaddet eanet duskkas dahje dovdet garra ráfehisvuođa, stađuhisvuođa dahje balu. Don sáhtát massit beroštumi 

bargguide maid dábálaččat beroštat, dahje it illut dasa masa dábálaččat lávet illudit. Olmmoš sáhttá dovdat doaivumeahttunvuođa, heahpaneami ja  sivalaš dovddu. Smávva barggut sáhttet dovdot veadjemeahttumat, ja sáhttá leat váttis lihkkat bajás iđđes.

Jurddašeamis vuhtto negatiiva oaidnu alcces, máilbmái ja boahtteáigái. Jurdagat jorret dáhpáhusaid birra mat leat dáhpáhuvvan dahje áššiid birra maid balat dáhpáhuvvat. Guovddážis leat dávjá jurdagat iežas sivahallamis, heahpadis ja árvvohisvuođas. Guovddážis leat dávjá jurdagat iežas sivalašvuođa, heahpu ja árvvosmeahttunvuođa birra.

Konsentrašuvdnaváttisvuođat leat dábálaččat. Soapmásiin leat iešsorbmenjurdagat. Go leat duođalaš lossamiellaepisodat, de sáhttet soapmásiin leat boasttuipmárdusat iežaset vuolitárvosašvuođa dovddu ektui. Rumašlaš reakšuvnnat dego návccahisvuohta, oađđinváttut ja unniduvvon dahje lassánan borranlustu leat dábálaččat.

Maniija dáhpáhusat

Lossamiella episodaid lassin de leat bipolára gillámuš málle 1 dovdomearkkat áigodagat go lea maniija, ollu energiija ja stađuhisvuohta ja badjelmearálaš jáhkku iežas návccaide. Olmmoš šaddá dávjá hui aktiiva iige dárbbaš nu olu oađđit. Earát sáhttet vásihit persovnna láhttema ja jurddašeami hui eahpekritihkalažžan.   

Persovnnas sáhttet leat stuora plánat maid ii leat vejolaš čađahit. Soapmásat šaddet hui aktiiva ja eahpekritihkalaččat seksualitehta ja gárrenmirkogeavaheami ektui. Dábálaš sosiála hehttehusat sáhttet oalát jávkat. Sáhttá šaddat hui hubmái. Ruhtageavaheamis ii soaitte kontrolla. Maniija muttus sáhttet muhtumiin leat psykohtalaš dávdamearkkat nugo hallusinašuvnnat ja boasttuipmárdusat. Dát dávdamearkkat speadjalastet dávjá boasttu alla jurdagiid iežas hárrái.

Hypmone dáhpáhusat

Muhtun olbmuin geain lea bipolára gillámuš málle 2 lea unnit maniija dássi mii gohččoduvvo hypomaniijan. Persovnnas sáhttet leat áigodagat go lea buoret mokta, eanet návccat ja iešdovdu, muhto maiddái veaháš suhtu. Persovdna sáhttá šaddat eambbo hubmái, ja sus sáhttá leat earálágán láhtten go dábálaččat. Dađistaga go miellaláhki badjána de sáhttá massit kontrolla váttisvuođaide dahje boahtá ges lossamiella.

Eará psyhkalaš gillámušat

Olbmuin geain lea bipolára málle 1 dahje bipolára málle 2 leat hui dávjá eará psyhkalaš gillámušat nugo ADHD, bággogillámušat ja garra balu gillámušat. Dát dávddat sáhttet gáibidit sierra divššu.

Sivat

Sivat bipolára gillámuššii leat máŋga ja máŋggabealat, mas genetihkas ja biologalaš fáktoriin lea olu dadjamuš. Dat mearkkaša ahte lea stuorát vejolašvuohta ovdánahttit  bipolára gillámuša jus eará bearašlahtus lea dát gillámuš. Sáhtát maid oažžut bipolára gillámuša vaikko ii ovttasge sogas leat seamma dávda. Huššanoađit, gárrenmirkkuid geavaheapmi ja oađđenváttut sáhttet luvvejeaddji fáktorat. Dábálaččat oačču bipolára gillámuša nuorra agis, dávjá maŋemus go lea nuppelotjahkásaš, muhto dan sáhttá maid easka rávisolmmožin oažžut.  

Čujuhus ja árvvoštallan

Don dárbbašat čujuheami jus galggat oažžut divššu spesialistadearvvašvuođabálvalusas. Dávjjimus lea fástadoavttir gii čujuha spesialistadearvvašvuođabálvalusa čielggadeapmái ja dikšui, muhto eará dearvvašvuođabargit sáhttet maid čujuhit. Spesialistadearvvašvuođabálvalus boahtá de,  "Psyhkalaš dearvvašvuođasuddjen ollesolbmuide", vuoruhanbagadusa vuođul mearridit leago dus vuoigatvuohta spesialistadearvvašvuođabálvalusas dikšui. 

Jus lea fáhkka, duođalaš buozalmasvuohta, de sáhtát sisačálihuvvot njuolga maŋŋel fástadoaktára dahje doavttervávtta iskkadeami.  

Ávžžuhusat čielggadeapmái ja dávdameroštallamii

  • Dábálaš doaimmas berre várohit bipolára gillámuša go pasieanttas leat aliduvvon ja vuoliduvvon miellalági dávdamearkkat.
  • Pasieanttaid geain vároha bipolára gillámuša galgá čujuhit spesialistadearvvašvuođabálvalussii dávdameroštallamii.
  • Dávdameroštallan berre leat kriteriaid vuođul
  • Jus pasieanta lea vuolleahkahaš de galgá dávdameroštallan biddjot maŋŋel klinihkalaš ságastallama pasieanttain ja bearrašiin. Berre árvvoštallat lassin geavahit strukturerejuvvon jearahallama ja/dahje dávdameroštallan skovi.
  • Bipolára gillámuša guorahallan berre sisttisdoallat sosiála bealit, ovddeš gillámušat, dálkkas ja gárrenmirkogeavaheapmi, psyhkalaš gillámušat sogas, doaibmadássi, áigeguovdilis dáhpáhusat eallimis, ovddeš traumáhtalaš dáhpáhusat eallimis, persovnnalašvuođa kárten, resurssat ja doarjja earáin.  Lassin berre viežžat dieđuid earáin go pasieanttas.
  • Go vároha bipolára gillámuša de ferte eará váttuid, nugo iešsoardinvára, gárrenávnnasváttuid ja eará buozalmasvuođaid árvvoštallat.
  • Go lea bipolára gillámuš de sáhttet dávdamearkkat leat eará somáhtalaš dávddaid, dálkkas- ja gárrenávnnasgeavaheami geažil. Dákkár dilálašvuođaid ferte iskat.
  • Iešsorbmenriska ferte kártet nationála njuolggadusaid mielde

Guorahallan

Vuđolaš guorahallan lea eaktu buori dikšui mii dutnje lea heivehuvvon. Guorahallan dáhpáhuvvá dávjá ságastallamiin ja struktuvrralaš kártenreaidduid geavaheami bokte. Du iežat jurdagat ja oaivilat doaibmabijuid birra mat dutnje heivejit buoremusat dan dilis mas don leat galget deattuhuvvot. Du divššár galgá guldalit maid don logat ja du oainnut galget váldot duođas. Jus lea dárbu de čađahuvvo maid oktasaš ságastallan du bearrašiin ja vejolaš eará oapmahaččaiguin.

Čuovvovaš čuoggát leat guovddážis guorahallamis:

  • váttisvuođat oađđimiin ja jándorritmmain, ja fysalaš lihkadeami dássi
  • ovddeš ja dála somáhtalaš dávddat ja psyhkalaš gillámušat
  • psyhkalaš gillámušat bearrašis
  • Gárrenávnnasgeavaheapmi
  • Mánnávuohta- ja bajásšaddandilálašvuohta
  • Dála ja ovddeš negatiiva dáhpáhusat
  • Váttisvuođat priváhtaeallimis ja bargoeallimis
  • Persovnnalaš resurssat ja vejolašvuohta oažžut doarjaga earáin
  • leatgo dus mánát ja leatgo sis erenoamáš dárbbut dál maid berrešii vuhtiiváldit

Don oaččut maiddái jearaldagaid vejolaš ovddeš lossamielladáhpáhusaid birra, maniija dahje hypomaniija. Du iežat vásáhusat dakkár dáhpáhusain leat ávkkálaččat divššus, earret kártemis mat dagahedje váttisvuođaid ja mii dalle veahkehii. Biddjo stuora deaddu dasa mo don ieš vásihat gillámuša, ja lea maid sávahahtti oažžut dieđuid muhtun lagasolbmos dus. Go lea bipolára gillámuš de lea stuorát iešsorbmenriska. Du divššár boahtá danne jearrat dus leat go du jurdagat dahje leat go plánen sorbmet iežat dál, dahje leat go ovdal geahččalan sorbmet iežat.

Dan mielde makkár váttut dus leat ja man muddui dat čuhcet du beaivválaš eallima doaibmamii, galgá divššár sáhttit bidjat dutnje dávdameroštallama.

Dasto ráhkadeahppi ovttas dikšunplána, mas oaččut buriid dieđuid iešguđetlágan dikšundoaimmaid birra.

Jus dan háliidat, de lea dus maiddái vuoigatvuohta oažžut individuála plána koordineret bálvalusaid mat čađahuvvojit. Eanet dieđuid dan birra gávnnat helsenorge.no: Individuell plan - helsenorge.no

Dikšu

Dikšun dáhpáhuvvá dábálaččat  poliklinihkalaččat guovllupsykiátralaš guovddážis gosa boađát jeavddalaččat diimmuide. Jus lea duođalaš lossamiella dáhpáhus dahje maniija, de sáhttá leat áigeguovdil sisačálihit psyhkalaš dearvvašvuođasuodjalusa jándorovttadahkii. Don sáhtát maid oažžut fállojuvvot ambulerejeaddji bálvalusaid, de oaččut pasieantan dárbbu mielde čuovvoleami iežat ruovttus ja lagasbirrasis. Makkár divššu don oaččut vuolgá das makkár málle bipolára gillámuš dus lea, guđe dásis don leat (lossamiella, maniija vai hypomaniija) ja man duođalaš dát dássi lea.  Guokte deháleamos bipolára gillámuša dikšunmálle leat dálkkaslaš dikšun ja ságastallandikšun. Lea dábálaš ahte oapmahaččat leat mielde muhtun ságastallamiin. Muhtumat sáhttet maid vásihit ávkki elektrokonvulsiiva terapiijas (ECT).

Dábáleamos elemeanttat divššus leat:

  • Dieđut bipolára gillámušaid birra ja mo dan sáhttá ipmirdit ja birget dainna
  • fállat dálkasiid mat dássedit miellalági ja eastadit ođđa dáhpáhusaid
  • dieđut dálkasiid birra, sihke ovdamuniid ja vejolaš riskkaid ja liigeváikkuhusaid birra
  • jeavddalaš ságastallamat gos doai divššáriin ovttasráđiid čoavdibeahtti hástalusaid du árgabeaivvis
  • ságastallat ulbmillaččat dainna ulbmiliin guorahallat ja rievdadit ulbmilmeahttun jurddašanminstariid ja negatiiva dovdduid nugo balu, heahpu ja sivalašvuođadovddu
  • Ságastallat ovddeš dáhpáhusaid birra ja mo dat váikkuhit du dála váttisvuođaide
  • Ságastallat mo máhttit hálddašit árgabeaivválaš váttisvuođaid ja dilemmaid
  • Doaimmat barggu ja skuvlla ektui
  • Fysalaš lihkadeapmi ja eará doaimmat mot bajidit du birgendovddu

Doaimmat oađđinváttuid ja jándorritma stabiliserema ektui,

Ovttasválljen 

Gávdnojit máŋggat vejolaš divššut dutnje geas lea bipolára gillámuš. Mii dutnje lea buoremus  sáhttibehtet don ja dearvvašvuođabargit ovttas soahpat. Dat gohčoduvvo ovttasválljen.  Dus lea vuoigatvuohta beassat leat mielde mearrideamen.  

Ovttasválljen mearkkaša ahte don oaččut dieđuid iešguđet molssaeavttuid ovdamuniid ja heajos beliid birra. De sáhtát don ovttas dearvvašvuođabargiiguin vihkkedallat daid nubbi nuppi ektui, dan vuođul mii lea dehálaš dutnje. 

Dá leat golbma gažaldaga maid sáhttá jearrat divššáris: 

  • Makkár molssaeavttut leat mus?  
  • Mat leat dáid molssaeavttuid vejolaš ovdamunit ja heajut bealit? 
  • Man jáhkehahtti lea ahte dát ovdamunit ja heajut bealit gusket munnje.  

Loga eanet ovttasválljema birra helsenorge.no siiddus 

Oahpaheapmi

Psykoedukašuvdna lea systemáhtalaš oahpaheapmi ja psyhkalaš dearvvašvuođa birra dieđuid gaskkusteapmi. Don oaččut fállojuvvot juogo ovttaskasoahpahusa dahje joavkooahpahusa ovttas eará pasieanttaiguin. Fáttat leat lossamiela dovdomearkkat, maniija ja hypomaniija, dálkasat mat sáhttet veahkehit hálddašit streassa, ja sihkkarastit stabiila ja buori jándorritma. Dasa lassin lea dehálaš fáddá ráhkadit plána mo eastadit ja hálddašit ođđa dáhpáhusaid. Bearaš ja vejolaččat eará lagasolbmot sáhttet maid oažžut fállojuvvot sullasaš oahppofálaldat. 

Dálkkaslaš dikšun

Bipolára gillámuša dálkkaslaš dikšun mielddisbuktá ahte válddát dálkasiid mat stabiliserejit miellalági. Dálkasat adnojit sihke áigeguovdilis dáhpáhusa (maniija dahje lossamiela) dikšumis, ja eastadit ođđa dáhpáhusaid.

 Litium lea vuođđoávnnas mii geavahuvvo olu bipolára gillámuša dikšumis. Litium galgá addojuvvot unna ja deaivilis meari mielde, ja don čuovvuluvvot danin varraiskosiiguin sihkkarastin dihte ahte oaččut rivttes dálkkasmeari. Antipsykosalaš dálkasat sáhttet leat áigeguovdilat maniska dásis. Depressiiva dásis geavahuvvojit dávjá miellalági stabiliserejeaddji dálkasat.

Psykologalaš dikšun

Ulbmilin psykologalaš divssuin lea eastadit ahte oaččut ođđa buozalmasvuođadáhpáhusaid, geahpidit muosehuhtii dávdamearkkaid mat bohtet dáhpáhusaid gaskkas, nannet du doaibmadási ja hehttet gárrenmirkováttisvuođaid ja iešsorbmemiid. Máhttu bipolára gillámuša birra lea dehálaš vai oahpat buorebut birget dávddain, ja jođánit ohcat veahki jus dan dárbbašat.

Leat njeallje lágan psykologalaš divššu bipolára gillámušaide main leat olu oktasaš dovdomearkkat: Psykoedukašuvdna, interpersovnnalaš ja sosiála ritmaterapiija, kognitiiva meannodikšun ja bearašfokuserejuvvon dikšu.

Jándordikšu

Jándordikšu (sisačáliheapmi) sáhttá lea áigeguovdil go lea dárbu joatkevaš čuovvoleapmái. Jándordikšu lea dego poliklinihkalaš dikšu (dikšu nu ahte ii sisačálihuvvo), muhto dat lea eanet intensiiva, mas leat eanet ollislaš ja konsentrerejuvvon veahkkedoaibmabijut. Ulbmilin lea addit dutnje kontrolla dávdamearkkaid badjel nu jođánit go vejolaš.

 

Čuovvoleapmi

Čuovvoleapmi lea dan duohken man duođalaš gillámuš dus lea ja dat heivehuvvo du dárbbuid mielde. Muhtumat dárbbašit čuovvoleapmi spesialistadearvvašvuođabálvalusas, muhtumiidda váldá ges fástadoavttir badjelasas čuovvolanovddasvástádusa.

Lea dehálaš ahte válddát dálkasiid maid doavttir lea ávžžuhan dutnje, ealát nu dearvvašlaččat go vejolaš ja leat fysalaš doaimmas jeavddalaččat, oađát doarvái ja leat várrogas alkoholain ja eará gárrenmirkkuiguin. Leage áicil jus miellaláhki rievddada ja oza árrat veahki. Mađi árabut oaččut divššu ođđa maniija- dahje lossamielladásis, dađi álkit lea eastadit dávdda ovdáneames.

Du divššár primáradearvvašvuođabálvalusas sáhttá dárbbu mielde oažžut fágalaš bagadallama mis. Lea maid vejolaš digaštallat ođđa čujuheami jus dat lea áigeguovdil.

Leage áicil

Miellalági rievdan sáhttá mearkkašit ahte maniska dahje lossamiella dássi lea ovdáneami.  Dasa dárbbašat jođánis divššu.

Dehálaš oassi bipolára gillámuša divššus lea oažžut sihke pasieantta ja su birrasa áiciliin dakkár rievdadusaide.  Mii earret eará ráhkadit heahteplána.

Heahteplána veahkeha du:

  • šaddat dihtomielalažžan fuomášit rievdadusaid
  • plánet movt sáhtát bissehit negatiiva ovdáneami
  • muitalit movt buoremusat sáhtát ohcat veahki

Plána galgá leat čálalaččat ja galgá ráhkaduvvon ovttas veahkkeapparáhtain ja du lagamusaiguin. 

Sist faglig oppdatert 2023-05-02