Vardit loahpageahčen áhpehisvuođas

Jus leat vuollel 22. vahkus áhpehisvuođas galggat váldit oktavuođa doaktáriin dahje doavttervávttain jus álggat vardit. Don árvvoštallot ja árvvoštallama vuođul mearriduvvo viidáset iskkus dahje dikšu.

Jus leat boahtán guhkkelii go 22. vahkus áhpehisvuođas galggat váldit oktavuođa riegádahttin ossodagain jus álggat vardit. Doppe oaččut bagadusa, ja plána viidáset čuovvoleapmái dahje árvvoštallo dikšu.

Ovdal

Gažaldagat maid galggat vástidit

Go válddát oktavuođa doaktáriin/doavttervávttain/riegádahttinossodagain vardima geažil maŋŋit áhpehisvuođas, leat moadde gažaldaga máid jerret dus. Mii bivdit du lohkat čuovvovaš lohkosa vuoi leat ráhkkanan vástidit.

Vardin

Man ollu varddát, ja makkár ivdni lea varas (čielga rukses varra, dahje sáhppes rukses/ruškes varra)?
Leago vardin lassánan dahje unnon dál?

Jus vardin lassána dahje du dearvvašvuohta rievdá maŋŋel go lea leamaš oktavuohta dearvvašvuođaásahusain, fertet váldit fas oktavuođa.

Hvorfor blør du?

Barget go maidege erenoamážiid ovdal go vardit álget?
Loahpageahčen áhpehisvuođa lea dábálaš guoskkan dan dipmá oasis mánágoahtečottagis daguha eahpevárálaš unnánaš vardima. Dat sáhttá dáhpáhuvvat anašeame dahje maŋŋel vuolledábiidiskama oktavuođas.

Váhpečáhci

Sáhttá go vardin leat varranaga váhpečáhci?
Jus lea valjit njárbes šovkes rukses golggus, sáhttá leat mearkkašit ahte váhpečázi lea golggiidan – mii sáhttá malssidit stuorát vardimiin.

Bávččas

Leat go ávttat?
ávttat leat bákčasat mat bohtet ja mannet čoavjji vulobealde ja/dahje čielggi. Čoavji šaddá garas ja čavga go ávttat leat, ja dipmabut ja bákčasiid haga ávttaid gaska.
Leatgo dus eará lágan bákčasat?

Jus bávččas lassána maŋŋel go leat leamaš sáhkalaga dearvvašvuođaásahusain, fertet fas váldit oktavuođa singuin.

Mánná

Dovddat go máná lihkadeamen ja čiekčamin nu movt ovdal?

Jus ii leat rievdadus máná čiekčan / lihkadan dábis dahje fámus, lea dat mearkan ahte mánás lea buoredilli.

Vuolde

Sivat vardimii loahpageahčen áhpehisvuođas

Sáhttet máŋga siva manin álggat vardit loahpageahčen áhpehisvuođas, ja dávjá eai gávnna siva mas vardin boahtá.

Mearkavardin lea dušše veaháš vardin, cinnegolggus / čielgavarra naga šliivi. Mii leat nammadan dan danin go lea mearkan ahte mánágoahtečotta / mánágoahtenjálbmi lea láddamin dahje rahpaseame, ja riegádahttin lea boađe boađi – dahje lea juo álgán.

Áhpeheamis lea mánágoahtečoddagis/mánágoahtenjálmmis eambbo varra go dábálaččat. Guoskkan dahje nordadeapmi mánágoahtečoddaga / mánágoahtenjálmmi vuostá sáhttá dagahit veaháš vardima. Vardin maŋŋel anašeami dahje vuolledáhpeiskosa sáhttá čuožžilit, erenoamážiid loahpageahčen áhpehisvuođas.

Unnánaš vardin mii boahtá mánágoahtečoddaga/mánágoahtenjálmmi nordadeamis dahje guoskamis ii leat várálaš ja heaitá jođánit.

Dakko gokko vuossamátta lea gitta mánágoahteseainnis, iskojuvvo alot dan dábálaš ultrajietnabearráigeahčus birrasiid 18. vahkus áhpehisvuođas. Áhpeheapme oažžu dieđu jus vuossamátta lea gitta dakko gokko sáhttá šaddat vardin dahje lea ovddas nu ahte hehtte dábálaš riegádahttima.

Jus ultrajietnaiskkus čájeha ahte vuossa lea mánágoahtenjálmmi vuostá, oaččut don ođđa ultrajietnaiskosa maŋŋelis áhpehisvuođas. Gos vuossa lea áibbas ovddas dahje muhtin muddui gohcá dan siskkit vuossamáddagii dadjat mii dan ovdii gahččan vuossa. Jus vuossa gokčá mánágoahtenjálmmi go lea termiidna, de ferte váldot keaisárčuohpahus.

Ultrajietnaiskkus ovdal 20. áhpehisvuođa vahkus čájehuvvo ahte 5-6 proseantta áhpehemiin lea vuossa gahččan mánágoahtenjálmmi ovdii, ja sullii 1 proseanttas lea vuossa gáhččan mánágoahtenjálmmi ovdii dalle go lea termiidna. Dađistaga go mánágoahti stuorru, sáhttá vuossa geassádit eret mánágoahtenjálmmis.

Go vuossa lea alde dahje lahka mánágoahtenjálmmi, sáhttá dat lasihit vardinvára. Sáhttá vardit vuosa ravddas go mánágoahti stuorru ja vatná, seammás go mánná deaddá mánágoahtenjálmmi vuostá. Sáhttá šaddat dárbu sisačálihuvvot goziheapmái dahje bearráigehččui.

Dat bahámus, muhti hui hárve sivva vardimii lea jus vuossa luovvana dahje oallát beassá mánágoahteseainnis. Seammás oažžu áhpeheapme garra čoavjebákčasa.

Dálkkodeapmi

Makkár dálkkodeapmi álggahuvvo vuolgá das man sivas vardin lea. Váldde oktavuođa doaktáriin. Doavttervávttain dahje buohcceviesuin jus leat áhpeheapme ja álggat vardit.

Bagadallan ja rávven telefovnna bokte lea muhtomin doarvái. Muhttin diliin lea dárbu viidáset iskkadeapmái ja dálkomii. Muhtin diliin lea dárbu viidáset iskkadeapmái ja dálkomii.

Maŋŋel ságastallama sealgeetniin/jorttamorain dahje doaktáriin oaččut don dieđu maid don viidáset berret dahkat. Jus du dilli ipmirduvvo stáđisin, sáhtát rávvejuvvot oaidnit movt ain manná, dahje váldit oktavuođa fástadoaktáriin, sealgeetniin/jorttamorain dahje doavttervávttain čielggadahttit ja vejolaš bearráigeahču/dárkkisteami.

Sáhttá maid šaddat ahte fertet buohccevissui čielgadeami vuollái. De fertet ráhkkanit ahte sáhtát biddjot goziheapmái dahje dálkkodeapmái. Jus du dilli áddejuvvo leat eahpečielggas dahje duođalaš de sáhttá jođánis fievrredeapmi buohccevissui leat mearrideaddjin. De diŋgojuvvo ambulánsa. Dan mearridehpet dii ovttas go ságastehpet doaktáriin/sealgeetniin/jorttamorain.

Maŋŋel

Jus beasat ruoktot maŋŋel doavttirdárkkisteami dahje buohcceviesus, oaččut don álot dieđu máid viidáseappot galggat bargat. Plána viidáset čuovvoleapmái ja bearráigehččui šiehtaduvvo. Eatnašat sáhttet maŋŋel bearráigeahču riegádahttinossodagas joatkit áhpehisvuođabearráigeahču iežas sealgeeatni/jorttamora/doaktára luhtte.

Leage áicil

Dersom tilstanden din endrer seg etter at du har vært i kontakt med helsevesenet, må du ta kontakt igjen!

Vardit loahpageahčen áhpehisvuođas

Ovdal

Ovdal Čájet eambbo

Gažaldagat maid galggat vástidit

Vardin

Hvorfor blør du?

Váhpečáhci

Bávččas

Mánná

Vuolde

Vuolde Čájet eambbo

Sivat vardimii loahpageahčen áhpehisvuođas

Mearkavardin

Guoskanvardin

Vuossavardin

Vuossa luovvana beare árrat

Dálkkodeapmi

Maŋŋel

Maŋŋel Čájet eambbo

Leage áicil