Vardin áhpehisvuođa loahpageahčen

Gažaldagat maid galggat vástidit

Go válddát oktavuođa doaktáriin/doavttervávttain/riegádahttinossodagain vardima geažil maŋŋit áhpehisvuođas, leat moadde gažaldaga maid jerret dus. Mii bivdit du lohkat čuovvovaš lohkosa vuoi leat ráhkkanan vástidit.

Vardin

• Man ollu varddát, ja makkár ivdni lea varas (čielga rukses varra, dahje sáhppes rukses/ruškes varra)?
• Leago vardin lassánan dahje unnon dál?

Jus vardin lassána dahje du dearvvašvuohta rievdá maŋŋel go lea leamaš oktavuohta dearvvašvuođaásahusain, fertet váldit fas oktavuođa.

Manne varddát?

• Barget go maidege erenoamážiid ovdal go vardit álget?
• Loahpageahčen áhpehisvuođa lea dábálaš ahte guoskkan dan dipmá oassái mánágoahtečoddagis daguha eahpevárálaš unnánaš vardima. Dat sáhttá dáhpáhuvvat anašeame dahje maŋŋel vuolledábiidiskama oktavuođas.

Váhpečáhci

• Sáhttá go vardin leat varranaga váhpečáhci?
• Jus lea valjit njárbes šovkes rukses golggus, sáhttá leat mearkkašit ahte váhpečáhci lea golggiidan – maid sáhttá malssidit stuorát vardimiin.

Bávččas

• Leat go ávttat?
  Ávttat leat bákčasat mat bohtet ja mannet čoavjji vulobealde ja/dahje čielggis. Čoavji šaddá garas ja čavga go ávttat leat, ja dipmásut ja bákčasiid haga ávttaid gaska.
• Leatgo dus eará lágan bákčasat?

Jus bávččas lassána maŋŋel go leat leamaš oktavuođas dearvvašvuođaásahusain, fertet fas váldit oktavuođa singuin.

Mánná

• Dovddat go máná lihkadeamen ja čiekčamin nu movt ovdal?

Jus máná čiekčandábit dahje man garrasit čievččasta/lihkada eai leat rievdan, de lea dat mearkan ahte mánás lea buorre dilli.

Sivat vardimii loahpageahčen áhpehisvuođas

Sáhttet máŋga siva manin álggat vardit loahpageahčen áhpehisvuođas, ja dávjá eai gávnna siva mas vardin boahtá.

Dálkkodeapmi

Makkár dálkkodeapmi álggahuvvo vuolgá das mii lea sivvan vardimii. Váldde álo oktavuođa doaktáriin,  doavttervávttain dahje buohcceviesuin jus leat áhpeheapme ja álggat vardit.

Bagadallan ja rávven telefovnna bokte lea muhtomin doarvái. Muhtun diliin lea dárbu viidáset iskkadeapmái ja dikšui.

Maŋŋel ságastallama jorttamorain dahje doaktáriin oaččut don dieđu maid don viidáset berret dahkat. Jus du dilli ipmirduvvo stáđisin, sáhtát rávvejuvvot oaidnit movt ain manná, dahje váldit oktavuođa fástadoaktáriin, jorttamorain dahje doavttervávttain čielggadahttit ja vejolaš bearráigeahču/dárkkisteami šiehttat.

Sáhttá maid šaddat ahte fertet buohccevissui čielgadeami vuollái. De fertet ráhkkanit ahte sáhtát biddjot goziheapmái dahje dálkkodeapmái. Jus du dilli áddejuvvo leat eahpečielggas dahje duođalaš de sáhttá jođánis fievrredeapmi buohccevissui leat mearrideaddjin. De diŋgojuvvo ambulánsa. Dan mearridehpet dii ovttas go ságastalat doaktáriin/jorttamorain.

Jus beasat ruoktot maŋŋel doavttirdárkkisteami dahje buohcceviesus, oaččut don álot dieđu máid viidáseappot galggat bargat. Plána viidáset čuovvoleapmái ja bearráigehččui šiehtaduvvo. Eatnašat sáhttet maŋŋel bearráigeahču riegádahttinossodagas joatkit áhpehisvuođabearráigeahču iežas jorttamora/doaktára luhtte.