Hei, du må oppdatere nettleseren din for å kunne besøke oss.
Ansvarlig foretak: Finnmarkssykehuset

Iskkadeapmi

CT av nyrer og urinvegar, samisk

CT lea iskkus mas mii váldit rastá-čuohpahusgovaid rupmašis røntgensuotnjariiguin.

Juohke ovttaskas dáhpáhusas veardidit mii leago dárbu bidjat røntgen kontrásta/ivdneávdnasa. 

CT – iskkus lea ávkkálaš dáidda: 

  • iskkat vardimiid, bulljarasaid varrasuonain(aneurismer), vuoinnaššattalmasaid ja vuoinnaš viggiid
  • fuopmášit šattalmasaid ja eará sivaid/mannolagaid rupmašis.
  • Árvvoštallat doaibma go borasdávdadálkkodeapmi
  • čielggadit siejahasaid ja vulššiid
  • árvvoštallat orgánaváŋkkaid/vigiid maŋŋel lápmašuvvama (traumer)
  • árvvoštallat dilálašvuođa dehkiin ja dávttiin. 
  • Váldit “vev” iskosa orgánain (biopsi) 

CT-iskkus monemuččain/gužžajođahas sisttisdoallá maid iskkus moninguovnnjis, gužžaoriin ja gužžafáhttis. 

CT-iskamin bidjo ivdneávnnas/Kontrásta varrasutnii,vuoi oažžu buoret dieđuid govain. 

Jus várohuvvo geađgi moninčalmmiin de ii leat dárbu ivdneávdnasii/
kontrástii. 

Čujuhus ja árvvoštallan

Doavtterčujuhus buohcciviesus dahje fástadoaktáris/vuođđodearvvašvuođabálvalusas.

Čujuhusas galget dát dieđut mield 

  • kreatinin/eGFR galgá daidda iskosiidda mat gáibidit ivdneávdnasiid/kontrástaávdnasiid. Čále dáhtona goas iskkus váldui. eGFR ferte gáibiduvvot álggos iskama. Ii leat doarvái gáibidit kreatinin.
  • Jus lea heahteveahkki, dahje jus pasieantta galgá gohččojuvvot diibmui. Mii dárbbašit diehtit mii pasieanttain lea šihttojuvvon. 
  • Hoahppoceahkki (Man hoahppu lea?)
  • Pasieantta lea áhpeheapme/mánáid ládje. 
  • Pasieantta dárbbaša dulkka, ja makkár giela hupma/hállá pasieantta. Dulkka ii sáhte leat áhpeheapme/mánáid ládje
  • Pasieantta johtaleapmi/lihkadeapmi
  • Iskkademiide mat gáibidit ivdneávdnasa/kontrásta galget dieđut mielde ovddeš reakšuvnnaid ivdneávdnasiid/kontrástaávdnasiin vuostá . 
Kliniska dieđut čujuhusas galgá sisttisdoallat čuovvovaš dieđut mielde
  • Pasieantta birra: oanehaččat guoskevaš dieđuid birra: Ágga manin pasieantta lea čujuhuvvon, dávdamearkkat, ovddeš dávddat ja riskkabealit. 
  • Gávdnosat ja duohtadieđut: oanehaččat deaŧalaš ja áigeguovdilis gávdnosat iskosiin, varraiskosiin, ja ovddeš radiologiske iskosiin.
  • Kliniska čuolmmat: Tentativ diagnosa/ dávdamearkka, mii váruhuvvo, ja maid háliidat iskojuvvot 

Før

Muhttin CT-iskosii sáhttá ráhkkaneapmi leat varraiskkus váldin dahje leat boratkeahttá/čoallegurren. Makkár ráhkkaneapmi galgá vuolgá das gokko galgá iskojuvvot. Dieđuid movt galggat ráhkkanit iskosii oažžut sisagohččunreivves dahje ossodagas go diibmu šihttojuvvo. Atte dieđu čujuheaddji doaktárii jus dus alla stoffskifte, dahje jus dus ovdal lea leamaš reakšuvdna ivdneávdnasii/kontrástaávdnasii mii lea gáibidan dálkkodeame. 

Dábálaččat ii váldo CT-iskkus áhpehis/mánáid ládje nissonolbmuin, jus leat áhpeheapme/mánáid ládje go oažžut sisagohččuma fertet váldit oktavuođa ja addit dieđu čujuheaddji doaktárii. 

Muhttin iskosiin monimaččain ja gužžajođahasain it galgga gužžat dan maŋemuš 30 minuhta ovdal iskosa. 

Njamaheapmi 

Ivdneávnnas/kontrástaávnnas manná hui unnán čižžemielkái, ja don sáhtát váldit CT iskosa vaikko njamahat. 

Ráhkkaneapmi buhcciidviesus 

Metálla diŋggat nugo boalut, johtinlohkka (glidelås), boahkánat, ja sullasaččat galget váldot eret dakko gokko iskkus dahkko. Dat lea sihkkarasten dihte buriid govaid. 

CT iiskkus mas ivdneávnnas bidjo njuolga varrii  

Muhttomin fertet bidjat ivdneávdnasa/kontrástaávdnasa njuolga varrii, muhto dat vuolgá das mii govain galgá gehččojuvvot. 

Jus dutnje galgá bidjot ivdneávnnas/kontrásta de bidjo plastihkkarevre varrasutnii. Dus ovdagihtii jerret leatgo dus leamaš ovdal reakšuvnnat ivdneávdnasii/kontrástaávdnasii, dahje eará várrabealit/riskabealit. 

Under

Movt iskkus dahkko vuolgá das mii galgá iskojuvvot. 

Dábálaččat bistá iskkus 10 – 30 minuhta. Ieš govvaváldin ii biste eará go moadde minuhta.  

Iskosa vuolde veallát don beaŋkka alde mas lea mutuvra/mohtor, mii jođiha du CT-mašiidnii. Beaŋkka lihkada dan botta go govat váldojit. Lea áibbas deaŧalaš ahte čađat veallát áibbas jaska iskkadeame vuolde vuoi govat šaddet albma ládje. Muhttin iskosiin gožžot du dollet vuoiŋŋahaga moadde sekundda dan botta go govat váldojit. Dat lean danin vuoi eai šatta dárbbuhis lihkastagat geahppáin ja čoavjje bokte. Iskkus ii bávččas. 

Dan botta go govat váldojit mannet bargit olggos dan lanjas. Sii oidnet du láse čađa, ja gullet du mikrofuvnna čađa mii lea mašiinnas. 

CT iiskkus mas ivdneávnnas bidjo njuolga varrii  

Go ivdneávnnas/kontrásta manná rupmaša siskilušaid/orgánain čađa, váldojit govát ráidun siskilušain/orgánain. Go ivdneávnnas/kontrástaávnnas addo, lea dábálaš oažžut báhkkanan dovddu rupmašis, muhto dat dovdu manná badjel oanehis áiggi geahčen.  

Etter

Go ivdneávnnas/kontrásta lea addon njuolga varrii, bivdit mii du vuordit ossodagas 30 minuhta dan rájes go ivdneávnnas/kontrásta bidjui sisa. Mii váldit nálu eret go vuordináigi nohkká. 

Bohtosat iskosis 

Govaid dutká røntgen doavttir (oaivedoavttir) ja son čállá raporta máid govat čájehit. Raporta sáddejuvvo doaktárii gii čujuhii du. Govat ja raporta vurkejuvvo min dihtorvuorkkáide. 


Leage áicil

Dábálaččat ii leat mihkkege riskkaid čadnojuvvon dán iskosii. CT iskkus lea heivehuvvon nu ahte røntgen suonjardeapmi lea nu unnán go vejolaš.  

CT ivdneávdnasiin/kontrásttain. 

Lea hui hárve go pasieantta vásiha saŋaš ihtaleame rupmašii vahkku sisa maŋŋel go lea ožžon ivdneávdnasa/kontrásta. Jus nu, oastte allergiija dálkasiid reseapta haga, dahje váldde oktavuođa iežat doaktáriin. Røntgen ivdneávnnas/kontrásta addá hui hárve allergiija reakšuvnnaid.