Eai leat makkárge ráhkkaneamit dárbbašlaččat, muhto dárbbašlaš dálkkaslistu gal lea sávahahtti váldojuvvo fárrui. Jus leat čiehkan vuoidasiin vuoidan ovdal boađát liikedoaktára lusa, de fertet dan bassat eret.
Ansvarlig foretak:
Finnmarkssykehuset
Dávdameroštallan
Akne
Rušmasat (čihkalasat) lea oalle dábálaš liikevihki, earenomážit nuorain. Veahá ja eanebuš rušmasat dikšojuvvojit fástadoaktára luhtte, vuosttažettiin dálkasiin man vuoidá njuolga liikái, dahje tableahttadálkasiin (antibiotika). Dát guoská eanas pasieanttaide geain leat rušmasat.
Rušmasat leat duođalaš nákkit ja leat čiekŋalit šaddan liiki sisa mii fas dagaha ahte sáhttet árppat báhcit liikái. Gáhtten dihte árppaid šaddamis, de lea dehálaš beassat jođánit liikedoaktára lusa vai oažžu áiggil Isotretinoin dálkkas dikšuma, jus dat lea vejolaš čoavddus. Dakkár liikevigiid lea áigeguovdil divššuhit liikedoaktára luhtte, mas maid leat fárus eambbo dieđut Isotretinoin dálkasa birra.
Čujuhus ja árvvoštallan
Fástadoavttir sádde čujuhusa liikedoaktárii, dábálaččat maŋŋel go lea geahččalan dábálaš rušmmas- dikšuma ja mii čájehuvvo ii leat ávkin leamaš.
Jus lea fáhkka ja duođalaš rušmmasdávda, de sáhttá fástadoavttir árvvoštallat pasieantta čujuhit njuolga liikedoaktára lusa álggos, almmá álgodivššu haga.Guorahallan/čielggadeapmi
Dikšu
Čuovvoleapmi
Leage áicil
Isotretinoin leat muhtun liige váikkuhusat. Ferte lohkat dan mii čuožžu dálkasa birra.
Dálkkas sáhttá ohki billistit ja buot nieida/nissonpasieanttat geat atnet Isotretinoin fertejit atnit buriid/ sihkkaris p-pillaid dan áiggis go leat dán divššus, ja unnimus mánu maŋŋel vel go leat geargan divššuin.
Lassin dasa fertejit nieiddat/nissonat válddihit varra áhpehisvuođa iskosa juohke mánu go leat dán divššus. Maŋŋel juohke negatiiva áhpehis varraiskosváldima, de oažžu son ovtta mánu ovdii dálkasiid, main reseapta lea dohkálaš 7 beaivvi maŋŋel go lea čállon.