Jápmamánáriegádahttin

Duođaštan dihte ahte mánná jámii eatniheakkas, váldo álot ultrajietnaiskkus. Doavttir ja sealgeeadni/jorttamora addiba dieđu eadnái/váhnemiidda ahte mánná lea jápmán, ja bidjet riegádahttinplána.

Sáhttá ahte eadni bivdá keaisárčuohpahus riegádahttima vuoi jođánit geargá riegádahttimin. Muhto keaisárčuohpahus riegádahttin sáhttá váttis čuohpahus go mánná lea jápmán. Lea stuorát vardin várra, ja galgá váldot dušše go lea áibbas dárbbašlaš eatni dearvvašvuođa dihte. Dat ávžžohuvvo dábálaš riegádahttin.

Jus riegádahttinávttat leat álgán go eadni boahtá riegádahttinossodahkii, biddjo riegádahttin johtui. Muhttimat háliidit dalán riegádahttinossodahkii oažžut riegádahttima johtui go gullet mánná lea jápmán, muhttimat fas dárbbašit eambbo áiggi.

Jus eadni dearvvašvuođa geažil sáhttá vuordit sáhttá leat buoremus eadnái/váhnemiidda dan rájes go diehtiba ahte mánná lea jápmán dassážii go riegádahttin biddjo johtui. Dálle válljejuvvo vuolgit ruoktot bearraša lusa, mánáid ja/dahje lagaš olbmáid lusa, muhto lea šiehtadus goas berre boahtit fas ruovttoluotta riegádahttinossodahkii.

Riegádahttin ja bávččasláivudeapmi

Riegádahttima vuolde čuovvu sealgeadni/jorttamora ja doavttir dárkilit mielde. Bargit leat das su/sudno váras addimin doarjaga, ovddasmorraša ja dieđuid mii galgá dáhpáhuvvot, mii lea dáhpáhuvvan ja mii lea vuordimis álgo beivviid ja áiggi. Buohkat ožžot fállot bávččasláivudeami riegádahttima vuolde. Epidurala bávččas láivudeapmi fállojuvvo buohkaide geat dan sávvet – goas lea áigi ja vejolašvuohta addit dan jámiheami.

Mánná

Oaidnalit mánáin lea lossat. Máŋgasiidda sáhttá jurdda oaidnit ja doallat máná hui guhkkin eret ovdal go mánná riegáda – muhto go mánná lea riegádan de lea eatnasiidda lunddolaš sihke oaidnit ja doallat máná. Ovdalaš vásáhusat ja ruovttoluotta dieđut earáin geat leat ožžon jápmamáná, čájehuvvo ahte deaŧalaš viidáset morašhálddašeapmái ahte lea beassan doallat máná iežas lahka.

Dan oanehis áiggi maid eadni/váhnemat besset mánáin ovttas geavahuvvo/adno eanemusat háhkat muittuid. Eanaš váhnemat háliidit guhkimus áiggi mánáin maŋŋel riegádahttima. Jus lea vejolaš besset maid bearaš, oappát/vieljat ja lagaš olbmát oaidnit máná.

Váhnemat ožžot veahki sealgeeatnis/jorttamoras govvet máná ja váldit juolggi/giehta mállegova mánás. Sealgeadni/jorttamora sáhttá maid veahkehit váhnemiid máná gárvvohit. Dat sáhttá leat vuogas mánnái oažžut ala daid biktasiid mat leat sutnje ráhkaduvvon/oston. Buohcceviesus leat maid biktasat dahje goksasat maid sáhttá máná birra bidjat.

Doarjja ja ovddasmoraš

Buohcceviesobáhppa lea dávjá buorre doarjja ja veahkki váhnemiidda. Buohcceviesobáhpas lea ollu oahppu ja hárjáneapmi olbmuiguin geat leat vásihan morraša ja roasu. Báhppa sáhttá maid veahkehit ráhkkanahttit muitobottu ja/dahje hávdádeami, beroškeahttá háliidit go váhnemat girkolaš hávdádeami dahje eai.  

Sivva manin mánná jámii

Váhnemat háliidit álot čilgehusa manin mánná jámii. Dasa ii leat álot álki gávdnat vástádusa dahje čilgehusa. Muhtomin sáhttá čilgehusa gávdnat easka go mánná lea riegádan – dávjá ferte váldit rumašrahpama (obduksjon) gávdnat jápminsiva. Váhnemiin jerro álot, ja sii fertejit dohkkehit rumašrahpama. Beroškeahttá rumašrahpama váldo álot iskkus váhpečázis, máná liikkis/njunis/njálmmis. Vaikko vástádusat diein iskosiin bohtet – mat sáhttet ádjánit máŋggaid vahkuid – ii leat buot háviid vejolaš gávdnat siva máná jápmimii.       

Lea dábálaš ahte váhnemat ožžot fálaldaga ságastallat doaktáriin riegádahttinossodagas moadde vahku/mánu maŋŋel riegádahttima. Doavttir addá dieđuid iskkusvástádusain ja dieđuid rumašrahpamis jus dat lea čađahuvvon. Dan sagastallamis sáhttá maid hupmat movt ođđa áhpehisvuohta galgá čuovvuluvvot.

Morašhálddašeapmi

Váhnemat sáhttet vásihit ja dovddahit morraša hui goabbat ládje. Muhttimat háliidit ollu hupmat máná birra ja dan mii lea dáhpáhuvvan. Muhttimiidda geahppuda morraša go geahččá ovddasguvlui ja deattuhit dan buori eallimis. Ii leat čielga/rievttes vástádus movt morraša hálddašit. Váhnemiidda lea deaŧalaš rahpasit hupmat dan birra movt sudnos lea, ja movt buoremusat doarjut ja veahkehit goappat guoimmiska.

Váhnemiidda váldá guhkkit áiggi boahtit fas dan dábálaš árgabeaivái go earáin bearrašis ja olbmáin. Muhttimat soardašuvvet dainna ja moraš sáhttá váikkuhit oktavuođaid sidjiide. Muitalit movt lea dilli ja makkár doarjaga ja veahki dárbbaša dan áiggis sáhttá leat váttis váhnemiidda. Jeara njuolgga váhnemiin movt buoremusat sáhttá veahkehit ja doarjut sudno.

Morašjoavku

Ollu váhnemat leat gávdnan veahki ja doarjaga morašjoavkkus. Eanaš buohcceviesut fállet oasálastit morašjoavkkus sidjiide geat leat massán máná. Leat sealgeeatnit/jorttamorat geat jođihit morašjoavkkuid. Joavkkut deaivvadit jámma, dábálaččat oktii mánus dahje nu dávjá go joavkkus mearridit. Man guhka guhtege háliida mielde joavkkus mearridit váhnemat ieža. 

Morašjoavkkus sáhttet váhnemat hupmat máná birra ja dan mii lea dáhpáhuvvan. Doppe deaivvadit maid eará váhnemiiguin geat maid leat mássan mánáset. Váhnemat besset doppe hupmat eará váhnemiiguin ja gullat sin vásáhusaid birra, juogadit jurdagiid ja vásáhusaid. Ságastallanfáttáid váhnemat ieža mearridit. Fáddá man birra dávjjimusat háliidit hupmat leat: mii dáhpáhuvai, vásáhusat buohcceviesus, muittut, moraš ja guhkebuš áiggi áibbašeapmi, bearraša ja olbmáid reakšuvdna, párragaskavuohta, nissonolmmoš ja almmáiolmmoš morašteaba guovtti ládje, doaibmat fas árgabeaivvis ja barggus, geahččat fas ovddasguvlui ja vejolaččat fas máná vuolggahit. Váhnemat muitalit ahte lea buorre vásáhus searvat morašjovkui.

Loga eambbo morašjoavkku birra

Maŋŋitcuovkaneapmi: Ogijápmin ovdal vahkku 22

Go ohki jápmá ovdal go lea 22 vahkku daddjo dat maŋŋitčoahkkaneapmin. Sivva vuosas dahje duođalaš sivat sáhttet leat sivvan, dahje nissonolbmos sáhttet leat garra vardimat, beare árrat čáhci mannan dahje infekšuvdna mii sáhttá bidjan johtui riegádeami/cuovkaneami. Jus dat dáhpáhuvvá árrat áhpehisvuođas de eai vásit váhnemat lihka ollu doarjaga go dalle go mánná jápmá áhpehisvuođa loahpageahčen. Muhto váhnemiidda sáhttá moraš lihka stuoris goas nu mánná jápmá.   

Váhnemat geat háliidit veahki hálddašit morraša berrejit hupmat buohccevieso sealgeetniin/jorttamorain dahje doaktáriin, fástadoaktáriin/suohkansealgeetniin/suohkanjorttamorain, dahje váldit oktavuođa Stiftelsen Amathea (www.amathea.no), tlf.: 90 65 90 60.