Jápmán máná riegádahttin ja cuovkaneapmi

Dárkkistit ja duođaštit ahte mánná lea jápmán eatni heakkas, de čađahuvvo álo ultrajietnaiskkadeapmi.  

Gávdnosa fertejit guokte dearvvašvuođabargi geain lea ultrajietnagelbbolašvuohta duođaštit, doavttir dahje jorttamora.

Doavttir ja jorttamora dieđiheaba dasto eadnái/váhnemiidda ahte mánná lea jápmán, ja ráhkadit riegádahttinplána.

Sáhttá dáhpáhuvvat ahte nisson bivdá keaisárčuohpadeami vai riegádahttin manná jođánit. Muhto keaisárčuohpadeapmi sáhttá leat váttis operašuvdna go mánná lea jápmán. De lea stuorát várra vardit, ja galgá dušše dahkkot go lea áibbas dárbbašlaš eatni dearvvašvuođa dihte. Dábálaš vaginála riegádahttin ávžžuhuvvo. 

Iskosat

Sihkkarastin dihte nu buori gova go vejolaš das mii lea dáhpáhuvvan mánáin, de lea dábálaš váldit varraiskosiid eatnis ovdal go riegádahttin biddjo johtui. Bakteriologalaš iskosat váldojuvvojit maiddái eatnis ja dasto mánás ja vuossamáddagis go mánná lea riegádan.  Sáhttá maid váldit iskosa vábis náluin eatni čoavjji čađa ja geahččat leat go bakteriijat vábis. 

Jus riegádahttinávttat eai leat álgán go eadni boahtá riegádahttinossodahkii, de biddjo riegádahttin johtui. Muhtumat háliidit sisačálihuvvot riegádahttinossodahkii ja johtui bidjat riegádahttima dakkaviđe go ožžot diehtit ahte mánná lea jápmán, earát fas dárbbašit veahá eanet áiggi.

Johtuibidjan sáhttá dahkkot baloŋŋakatehteriin, cytotehkain, amniotomiijain ja riegádahttinstimuleremiin oksitosiinnain.

 Jus eatni dearvvašvuohta diktá, de sáhttá leat buorre eadnái/váhnemiidda oažžut veahá áiggi das rájes go ožžot dieđu ahte mánná lea jápmán, dassá go riegádahttin biddjo johtui. Máŋggas válljejit de mannat ruoktot bearraša, mánáid ja/dahje lagas ustibiid lusa, muhto sis lea šiehtadus goas berrejit boahtit fas riegádahttinossodahkii.

Riegádahttin ja bákčasiid geahpideapmi

Riegádahttima vuolde čuovvuba doavttir ja jorttamora dárkilit eatni/váhnemiid.  Bargit leat doppe fállamin doarjaga, fuola ja addimin dieđuid dan birra mii galgá dáhpáhuvvat, mii lea dáhpáhuvvan ja mii vuordá boahttevaš beivviid ja áiggiid. Buohkaide fállojuvvo bákčasiid geahpideapmi riegádeami oktavuođas. Epidurala ávžžuhuvvo buohkaide geat dan háliidit – go lea áigi ja vejolašvuohta fállat dan. 

Mánná

Deaivvadeapmi mánáin lea garra boddu. Ovdal go mánná lea riegádan, de sáhttá ollugiidda jurdda ahte geahččat ja doallat máná leat amas -  muhto go mánná lea riegádan, de lea eatnasiidda áibbas lunddolaš sihke geahččat ja doallat mánáža. Vásáhusat ja máhcahagat váhnemiin geat ovdal leat massán njuoratmáná, čájehit ahte lea buorre ja dehálaš viidáset morašprosessii go lea leamaš fysalaš oktavuohta mánáin.

Dat oanehis áigi maid eadni/váhnemat leat mánáin, geavahuvvo čohkket nu ollu muittuid go vejolaš. Eanaš váhnemat háliidit leat ovttas mánáin nu olu go vejolaš maŋŋel riegádeami. Jus lea vejolaš ja váhnemat háliidit, de besset maiddái bearaš, vieljat ja oappát ja lagasolbmot deaivvadit mánáin.

Váhnemat ožžot veahki jorttamoras govvet máná julggiid/gieđaid. Jorttamora sáhttá maid veahkehit váhnemiid gárvvuhit máná. Sáhttá leat fiinnis jus mánnái cokkaha biktasiid mat leat ráhkaduvvon dahje ostojuvvon sutnje. Buohcceviesus leat maid biktasat maid sáhttá mánnái coggat dahje govččas man sisa giessá máná.

Doarjja ja ovddasmoraš

Buohcceviesu báhppa lea dávjá stuorra veahkkin ja doarjjan váhnemiidda. Buohcceviesu báhpas lea ollu máhttu ja vásáhus bargat olbmuiguin geat vásihit roasu ja leat  morrašis. Kapealla sáhttá maiddái leat veahkkin plánemin muitobottu ja/dahje hávdádeami, beroškeahttá háliidit go váhnemat hávdádeami girkus vai eai.

Sivva máná jápmimii

Váhnemat háliidit álo čilgehusa dasa manin mánná jámii. Dasa ii leat álo vejolaš addit vástádusa dahje čilgehusa. Muhtumin jápminsiva sáhttá gávnnahit/oaidnit go mánná riegáda – eará háviid ferte čađahit rumašrahpama (obdukšuvnna) gávdnat siva. Váhnemat jerrojuvvojit álo ja fertejit dohkkehit ahte mánná galgá obdukšuvdnii. Beroškeahttá obdukšuvnnas, de váldojuvvojit álo iskosat vábis, vuossamáddagis, máná liikkis/njunis/njálmmis. Muhto vaikko lea vástádus buot dáidda iskosiidda – maidda sáhttá máŋga vahkku mannat oažžut vástádusa - de ii leat álo vejolaš gávnnahit máná jápminsiva.  

Lea dábálaš ahte váhnemiidda fállojuvvo ságastallan riegádahttinossodaga doaktáriin moadde vahku/mánu maŋŋel riegádahttima. Doavttir čilge de iskkademiid bohtosiid ja vejolaččat obdukšuvdnaraportta bohtosiid váhnemiidda. Dán ságastallamis soaitá maiddái heivet ságastallat mo vejolaš ođđa áhpehisvuođa galgá čuovvolit.

Moraš hálddašeapmi

Váhnemat sáhttet vásihit ja dovddahit morraša hui iešguđet ládje. Muhtumat háliidit hupmat olu máná birra ja mii lea dáhpáhuvvan. Muhtumat vásihit ahte sii buoremusat geahpidit morraša go gehččet ovddusgovlui ja fokuserejit eallima buriid beliide. Eai leat čielga vástádusat dasa mii lea buoremus ja rievttes vuohki gieđahallat morraša. Váhnemiidda lea dehálaš ovttas rahpasit ságastallat dovdduideaskka birra ja mo soai sáhttiba buoremusat doarjut ja [HL7.1]veahkehit goabbat guoimmiska.

Váhnemiidda manná dávjá guhkit áigi beassat ruovttoluotta "árgabeaivái" go muđui bearrašii ja skihpáriidda. Muhtun váhnemat sáhttet vásihit dán bávččagahttin, ja moraš sáhttá váikkuhit oktavuhtii bearrašiin ja skihpáriidda dán áigodagas.  Váhnemiidda sáhttá leat váttis dán áigge muitalit mo manná ja makkár doarjaga ja veahki soai dárbbašeaba. Jeara danne váhnemiin njuolga movt buoremusat sáhtát veahkehit ja doarjut sudno.

Morašjoavku

Máŋgga váhnemii lea leamašan veahkkin ja jeđđehushan searvat morašjovkui.  Eanaš buohcceviesut fállet váhnemiidda geat leat massán mánáset vejolašvuođa searvat morašjovkui.  Leat jorttamorat geat jođihit morašjoavkkuid. Joavkkut čoahkkanit jeavddalaččat, dávjá oktii mánus dahje nu dávjá go joavku soahpá. Váhnemat mearridit man guhká sii háliidit leat mielde joavkkus. 

Morašjoavku lea báiki gos vánhemat besset ságastallat máná birra ja dan birra mii lea dáhpáhuvvan. Dat lea maid báiki gos váhnemat deaivvadit eará váhnemiiguin geat leat massán máná. Dát addá váhnemiidda vejolašvuođa ságastallat dahje guldalit eará váhnemiid muitalusaid, juogadit jurdagiid ja vásáhusaid. Joavku mearrida ieš fáttáid ságastallamiidda. Fáttát maid birra váhnemat dávjá háliidit ságastallat leat; mii dáhpáhuvai, vásáhusat buohcceviesus, muittut, moraš ja ohcaleapmi áiggi badjel, bearraša ja skihpáriid reakšuvnnat,  bárragotti oktavuođa birra, nissonolbmot ja dievdoolbmot moraštit iešguđet ládje,  ealligoahtit fas árgabeaieallima ja bargui álgit,  ovddos guvlui geahččat ja vejolaččat hállu fas šaddat áhpeheapmin. Váhnemat lohket ahte sin mielas lea buorre searvat morašjovkui.

Cuovkaneapmi: ohki jápmá ovdal áhpehisvuođa 22. vahku

Go mánná jápmá ovdal áhpehisvuođa 22. vahku, de gohčoduvvo dat cuovkaneapmin. Go váhnemat masset máná árrat áhpehisvuođas, de váhnemat eai álo vásit seamma doarjaga birrasis go dalle go mánná jápmá áhpehisvuođa loahpageahčen. Muhto váhnemiidda sáhttá moraš leat seamma garas beroškeahttá goas áhpehisvuođas mánná jápmá.

Váhnemat geat háliidit veahki gieđahallat morraša, berrejit ságastallat buohcceviesu jorttamorain dahje doaktáriin, fástadoaktáriin/gieldda jorttamorain, dahje váldit oktavuođa a Stiftelsen Amathea (www.amathea.no), tlf.: 90 65 90 60.

Boahttevaš áhpehisvuohta

Jus nissoolbmot geat leat vásihan massit máná eatni heakkas (intrauterinalaš ohkejápmima) fas šaddet áhpeheapmin, de fállojuvvo sidjiide lagas čuovvoleapmi sekundára dearvvašvuođabálvalusa riegádahttindoaktára ja jorttamora bokte.  Čuovvoleapmi heivehuvvo nissona dan áiggi historjái go massii máná, seammás go váldá vuhtii nissona psyhkalaš dearvvašvuođa ja dárbbuid dálá áhpehisvuođas.

Máŋga nissonolbmo bohtet dárbbašit dárkileappot čuovvoleami dan áigodagas áhpehisvuođas go masse ovddit máná. Jus ovddit mánná jámii maŋŋit áhpehisvuođas, de soaitá muhtomin dárbu bidjat johtui riegádahttima ovdal go olle dan muddui áhpehisvuođas.